Malí, přitom schopní. Dotační rekordmani se nebojí složité administrativy

Malí, přitom schopní. Dotační rekordmani se nebojí složité administrativy

Jsou malé, ale šikovné. To by se dalo říct například o obci Pasečnice, Hejná či Přestavlky. Sice v nich žije jen kolem dvou set obyvatel, ale staly se premianty v čerpání dotací v Plzeňském kraji. Miliony sehnaly i velmi malé obce, kde starostové mají svá běžná povolání.

Přestože dotace jsou pro ně velkou administrativní zátěží, ani jeden zástupce obcí by se nevydal cestou spojení s větší obcí či městem, kde mají na čerpání dotací větší úřednický aparát. Vyplynulo to z dat firmy CRIF Czech Credit Bureau (CCB), která porovnala obce a města v úspěšnosti čerpání dotací.

Odborníky zajímalo, jakým procentem se podílely investiční dotace na kapitálových výdajích za léta 2019 až 2023. Starostové a starostky shodně uvádějí, že bez dotací by kanalizace, vodovody, moderní veřejné osvětlení či opravu kostela nezvládli.

„Po celé obci se nečistoty z poškozených septiků dostávaly lidem do studní a kontaminovaly jim vodu. To se díky investici vyřešilo,“ uvedl starosta Přestavlk na Plzeňsku Petr Chvojka.

Za pětileté období 2019 až 2023 v Přestavlkách investovali 43,9 milionu korun. Z toho dotace, které poskytlo více subjektů včetně kraje, tvořily téměř 31,5 milionu korun, což je téměř 72 procent.

K vodovodu, který v obci je, přibyla i čerpací stanice odpadních vod a kanalizace. „Jsme malá obec s ročním rozpočtem zhruba 5,5 milionu korun, bez dotací by se nám potřebnou investici uskutečnit nepodařilo,“ míní starosta. Až na výjimky je už ke kanalizaci připojena většina z více než 230 obyvatel Přestavlk.

I když je čerpání dotací pro malou obec hodně složité a musí si na to najímat a dobře platit externí firmy, Přestavlky nikdy neuvažovaly o tom, že by se spojily s větší obcí, která má na dotace rozsáhlejší úřednický aparát.

„Kdybychom byli pod větší obcí, jsem přesvědčen o tom, že kanalizace by u nás nevznikla,“ myslí si Chvojka. Chování velkých obcí či měst demonstroval na jednoduchém příkladu. „Velké obce si v rámci mikroregionů před deseti, patnácti lety sáhly na velké investiční akce, jako byla třeba Čistá Radbuza I. Odkanalizování Přestavlk mělo být součástí druhé etapy, tedy Čisté Radbuzy II., ale k této akci už nikdy nedošlo. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby vedení obce kanalizaci aktivně neprosazovalo, nikdy by tu nebyla,“ popsal Chvojka.

Ten by si přál, aby stát malé obce více podporoval třeba v odbourávání administrativy a ne jim jen doporučoval, aby se slučovaly. „To by mělo být dobrovolné,“ nastínil Chvojka. Celý kanalizační projekt zvládl jako neuvolněný starosta při svém zaměstnání.

Kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení

Dalším premiantem v čerpání dotací je Pasečnice na Domažlicku, kde žije 217 obyvatel a kde se podařilo vybudovat kanalizaci a vodovod, rekonstruovat veřejné osvětlení, aby bylo úspornější, či opravit prostory mateřské školy. Celkové kapitálové výdaje se podle CCB dostaly za pět let na částku 71,2 milionu korun, z toho dotace tvořily téměř 56 milionů korun, tedy 78 procent. Peníze poskytl Státní fond životního prostředí i Krajský úřad v Plzni.

„Bez dotací bychom hlavně vodovod a kanalizaci nikdy nevybudovali,“ uvedla starostka Marie Svobodová. Obec tím podle ní vyřešila nejen to, že se v obdobích sucha ve studních ztrácela voda, ale její obyvatelé už také nemusí pít nadprůměrně železitou vodu. „Někteří si stěžovali, že se voda ze studní nedá pít,“ řekla starostka. Posteskla si i nad tím, jak obrovské břemeno administrativy musela při čerpání dotací obec překonat.

Kanalizaci, vodovod a čistírnu odpadních vod si z dotací vybudovala i malá obec Hejná na Klatovsku, kde žije přes 150 lidí a celkové kapitálové výdaje přesáhly 43 milionů korun za pět let, z toho dotace dosáhly 78 procent. V této částce přitom nejsou celkové náklady na kanalizaci, kterou obec budovala i po roce 2023.

„Dosáhly částky 70 milionů korun, z toho 30 procent jsme museli zaplatit ze svého, ale naštěstí nám pomohl Plzeňský kraj, takže na obec zbylo splácení asi 12 milionů korun,“ popsal starosta Vlastimil Šatra.

Mezi dotační rekordmany v kraji patří podle CCB i Smědčice, Pec, Olšany či Lochousice.

Obce, které o dotace nežádaly a nemodernizovaly se, budou muset nakonec přistoupit na sloučení s větší obcí či městem, protože na potřebné opravy, které neudělaly z dotací, jim budou peníze chybět, myslí si starostové dotačně aktivních obcí. Dotační zdroje budou totiž postupně vysychat.

Zdroj: https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/dotace-kanalizace-vodovod-plzensko-obce-administrativa-obce.A250808_864041_plzen-zpravy_vb